V modrém štítě na stříbrné vodní hladině mezi dvěma zelenými stonky rákosí zdvihá křídla stříbrná kachna. Koruna spočívá na uzavřené turnajové přilbě, z níž splývají po obou stranách modro-stříbrné přikrývky. Klenotem je stříbrná stojící kachna ve vzletu (s rozepjatými křídly).

Heslo členů rodu:

Si Deus pro Nobis quis contra Nos? (Když Bůh s námi, kdo proti nám?) – Pavel Nádasdy

Deo, Regi et Patriae (Bohu králi a vlasti) – František II. Nádasdy

Doklady o existenci rodu najdeme už ve 13. století, podoba erbu je doložena na pečeti rodu, od 15. století se prakticky vůbec neměnila. To je zvláštní, protože jiné rody často vyjadřovaly svůj společenský postup tím, že erb doplnily o heraldické prvky baronského nebo hraběcího stavu. Ale Nádasdyovci to nikdy nedělali, zůstávali při základní formě svého erbu.

Na některých erbových pečetích kachna vzlétla z hladiny a směřuje opačným směrem, jinak se obsah erbu nemění.

Erb rodu patří do heraldické kategorie hovořících erbů (armoiries parlantes, canting arms), které svým obsahem vyjadřují jméno svého nositele. Jméno Nádasdyů vychází z maďarského výrazu „nádas“, což znamená „porostlý rákosem“ či „rákosiště“, respektive ze slova „nád“ – „rákos“. Proto jsou stonky rákosu v erbu rodu heraldicky důležitější než samotná kachna, ta je dominantní jen na první pohled.